Lubnice leží v jihozápadní části okresu Znojmo na hranici s okresem Třebíč a Jindřichův Hradec. Nachází se také nedaleko hraničního přechodu s Rakouskem. Celková katastrální rozloha obce je 760 ha. V současné době žije v Lubnici 84 obyvatel.

Vesnice se poprvé připomíná v roce 1345 v souvislosti s Vratěnínem. Siegfried z Lubnice s manželkou Bohuslavou zřizují na hradě v Lubnici kapli sv. Jiří a sv. Kateřiny. V roce 1478 při dělení krajířských statků dal Volfgang Krajíř z Krajku svým synům Lipoltovi a Jindřichovi hrad Frejštejn, městečko Vratěnín a vsi, m.j. též dvůr Lubnici. Do r. 1849 náležela Lubnice k panství Bítov, poté byla začleněna pod politickou pravomoc Podkrajského úřadu ve Znojmě.

Místní škola s německým vyučováním zde byla postavena na nákladem hr. Maxmiliána Arnošta Jankovského z Vlašimi v r. 1726, v r. 1853 byla rozšířena na dvoutřídní. Školní budova české školy byla dokončena v r. 1932 a slouží dodnes.

V obci stojí farní kostel sv. Jiří z r. 1718 s barokní budovou fary. Již v r. 1372 je uváděna stavba kaple sv. Jiří a sv. Kateřiny, avšak středověká farnost zanikla a byla obnovena až v r. 1726. V obci je také kaplička z počátku 19. století, boží muka a na katastru obce 4 kříže. Koncem 15. století se zde uvádí tvrz, která měla stát na místě dnešního farního dvora, kde byly vidět její zbytky ještě v polovině 19. století . V obci je též pomník padlým z 1. světové války a pamětní deska z r. 1985.

V minulém století se na jihovýchodním okraji obce dolovala tuha a nově byly v okolí geologickým průzkumem zjištěny i větší zásoby krystalického vápence a dolomitu. Ve zmolách jihozápadně od obce je možný (historický) výskyt střevíčku pantoflíčku.

V Lubnici je činné Sdružení dobrovolných hasičů a Český červený kříž.